čarodějník

Tchèque

Étymologie
Dérivé de čarodějný, avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čarodějník čarodějníci
ou čarodějníkové
Génitif čarodějníka čarodějníků
Datif čarodějníkovi
ou čarodějníku 		čarodějníkům
Accusatif čarodějníka čarodějníky
Vocatif čarodějníku čarodějníci
ou čarodějníkové
Locatif čarodějníkovi
ou čarodějníku 		čarodějnících
Instrumental čarodějníkem čarodějníky

čarodějník \t͡ʃarɔɟɛjɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : čarodějnice)

  1. Sorcier, enchanteur, magicien.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.