časoměřič

Tchèque

Étymologie

Composé de čas (« temps ») et de měřič (« mesureur »).

Nom commun 1

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	časoměřič	časoměřiči
Génitif	časoměřiče	časoměřičů
Datif	časoměřiči	časoměřičům
Accusatif	časoměřiče	časoměřiče
Vocatif	časoměřiči	časoměřiči
Locatif	časoměřiči	časoměřičích
Instrumental	časoměřičem	časoměřiči

časoměřič \Prononciation ?\ masculin animé

Chronométreur.
- Časoměřiči už zvládli používání přesných časoměrných zařízení.
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Nom commun 2

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	časoměřič	časoměřiče
Génitif	časoměřiče	časoměřičů
Datif	časoměřiči	časoměřičům
Accusatif	časoměřič	časoměřiče
Vocatif	časoměřiči	časoměřiče
Locatif	časoměřiči	časoměřičích
Instrumental	časoměřičem	časoměřiči

časoměřič \Prononciation ?\ masculin inanimé

Chronomètre.
- Takové časoměřiče se vyznačovaly přesností.
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

časomíra (« chronomètre »)

Références

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.