důvod

→ voir do-, vodit et vést soit « ce qui conduit à, ce qui amène vers ».

důvod \duːvɔt\ masculin

1. Cause, raison.
   • Neměl pro to, co udělal, žádný důvod. il n'avait aucune raison de faire ce qu'il a fait.

• příčina

• důvodný
  • bezdůvodný
• odůvodnit
  • odůvodnění
• zdůvodnit
  • zdůvodnění

• (Région à préciser) : écouter « důvod [Prononciation ?] »

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage