koštýř
Tchèque
Étymologie
- Voir koštovat (« déguster »).
Nom commun 1
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | koštýř | koštýři |
| Génitif | koštýře | koštýřů |
| Datif | koštýři | koštýřům |
| Accusatif | koštýře | koštýře |
| Vocatif | koštýři | koštýři |
| Locatif | koštýři | koštýřích |
| Instrumental | koštýřem | koštýři |
koštýř \kɔʃtiːr̝̊\ masculin animé (pour une femme, on dit : koštýřka)
Variantes
- koštér
Synonymes
- ochutnavač
Nom commun 2
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | koštýř | koštýře |
| Génitif | koštýře | koštýřů |
| Datif | koštýři | koštýřům |
| Accusatif | koštýř | koštýře |
| Vocatif | koštýři | koštýře |
| Locatif | koštýři | koštýřích |
| Instrumental | koštýřem | koštýři |
koštýř \kɔʃtiːr̝̊\ masculin inanimé
Variantes
- koštér
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.