přídomek

Tchèque

Étymologie
(XIXe siècle)[1] Du polonais przydomek (« surnom ») → voir při-, dům et -ek.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif ek ky
Génitif ku ků
Datif ku kům
Accusatif ek ky
Vocatif ku ky
Locatif ku cích
ou kách
Instrumental kem ky

přídomek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Particule.
    • Vavřinec Makovský byl 21. září roku 1551 obdařen erbem a přídomkem z Makova.
      Le 21 septembre 1551, Laurent Makovien reçoit des armes et la particule de Makov.
    • Plukovník Bedřich Kraus, mající též přídomek von Zillergut, po nějaké vesničce v Solnohradech, kterou jeho předkové prožrali již ve století osmnáctém, byl úctyhodným pitomcem. — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Voir aussi
  • přídomek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références
  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.