povětří

Tchèque

Étymologie
Dérivé de vítr (« vent »), avec le préfixe po- et le suffixe -í, on pensait que le vent apporte le changement du temps qu'il fait.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif povětří povětří
Génitif povětří povětří
Datif povětří povětřím
Accusatif povětří povětří
Vocatif povětří povětří
Locatif povětří povětřích
Instrumental povětřím povětřími

povětří \pɔvjɛtr̝̊iː\ neutre

  1. (Météorologie) Temps qu’il fait.
    • Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří. — (Ignát Hermann, Z pražských zákoutí)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Air, atmosphère.
    • potřebuje čerstvé povětří, il a besoin d'air frais.

Synonymes

Dérivés
  • povětrný
    • povětrnost
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.