vykřičník

Tchèque

Étymologie
De výkřik (« exclamation ») ou vykřičet.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vykřičník vykřičníky
Génitif vykřičníku vykřičníků
Datif vykřičníku vykřičníkům
Accusatif vykřičník vykřičníky
Vocatif vykřičníku vykřičníky
Locatif vykřičníku vykřičnících
Instrumental vykřičníkem vykřičníky

vykřičník \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Point d’exclamation.
    • Na konci zvolací věty píšeme vykřičník.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Voir aussi
  • vykřičník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.