červený

Slovaque

Étymologie
Du vieux slave чрьвєнъ, črĭvenŭ (« rouge »).

Adjectif

Nombre Cas Masculin Neutre Féminin
Animé Inanimé
Singulier Nominatif červený červené červená
Génitif červeného červenej
Datif červenému červenej
Accusatif červeného červený červené červenú
Locatif červenom červenej
Instrumental červeným červenou
Pluriel Nominatif červení červené
Génitif červených
Datif červeným
Accusatif červených červené
Locatif červených
Instrumental červenými

červený \ˈt͡ʃɛr.vɛ.niː\

  1. Rouge.

Tchèque

Étymologie
Du vieux slave чрьвєнъ, črĭvenŭ (« rouge ») ; l'origine du mot est incertaine, peut-être le dérivé de červ (« ver »), avec le suffixe -ný : les chenilles de quelques insectes servant à produire la couleur rouge → voir cochenille, carmin et coccinus.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif červený červená červené
vocatif červený červená červené
accusatif červeného červený červenou červené
génitif červeného červené červeného
locatif červeném červené červeném
datif červenému červené červenému
instrumental červeným červenou červeným
pluriel nominatif červení červené červená
vocatif červení červené červená
accusatif červené červená
génitif červených
locatif červených
datif červeným
instrumental červenými

červený \ˈtʃɛr.vɛ.niː\ (comparatif : červenější, superlatif : nejčervenější)

  1. Rouge.
    • Mezinárodní červený kříž.
      Croix rouge internationale.
    • Musíte stát na červenou.
      Vous devez vous arrêter au feu rouge.

Synonymes

Apparentés étymologiques

Prononciation

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.