činžovní

Tchèque

Étymologie
De činže avec les suffixes -ov, -ní.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif činžovní
vocatif činžovní
accusatif činžovního činžovní
génitif činžovního činžovní činžovního
locatif činžovním činžovní činžovním
datif činžovnímu činžovní činžovnímu
instrumental činžovním činžovní činžovním
pluriel nominatif činžovní
vocatif činžovní
accusatif činžovní
génitif činžovních
locatif činžovních
datif činžovním
instrumental činžovními

činžovní \ˈt͡ʃɪnʒovɲiː\

  1. Locatif.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.