dějepisecký

Tchèque

Étymologie
Dérivé de dějepisec, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif dějepisecký dějepisecká dějepisecké
vocatif dějepisecký dějepisecká dějepisecké
accusatif dějepiseckého dějepisecký dějepiseckou dějepisecké
génitif dějepiseckého dějepisecké dějepiseckého
locatif dějepiseckém dějepisecké dějepiseckém
datif dějepiseckému dějepisecké dějepiseckému
instrumental dějepiseckým dějepiseckou dějepiseckým
pluriel nominatif dějepisečtí dějepisecké dějepisecká
vocatif dějepisečtí dějepisecké dějepisecká
accusatif dějepisecké dějepisecká
génitif dějepiseckých
locatif dějepiseckých
datif dějepiseckým
instrumental dějepiseckými

dějepisecký \Prononciation ?\

  1. Historiographique.
    • Dějepisecká tvorba sice narážela na finanční problémy i na překážky kladené státem (například cenzura), přesto se však v českých zemích podařilo založit několik institucí, na nichž se mohla historiografie rozvíjet. — (Česká obrozenecká historiografie sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) )
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.