dělnický

Tchèque

Étymologie
De dělník (« ouvrier ») avec le suffixe -cký.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif dělnický dělnická dělnické
vocatif dělnický dělnická dělnické
accusatif dělnického dělnický dělnickou dělnické
génitif dělnického dělnické dělnického
locatif dělnickém dělnické dělnickém
datif dělnickému dělnické dělnickému
instrumental dělnickým dělnickou dělnickým
pluriel nominatif dělničtí dělnické dělnická
vocatif dělničtí dělnické dělnická
accusatif dělnické dělnická
génitif dělnických
locatif dělnických
datif dělnickým
instrumental dělnickými

dělnický \ˈɟɛlɲɪt͡skiː\

  1. Ouvrier.
    • dělnická třída.
      classe ouvrière.
    • Proklamovaným cílem marxismu bylo zlepšení postavení dělnické třídy.
      Le but affiché par le marxisme était d'améliorer le sort de la classe ouvrière.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.