důstojný
Tchèque
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | důstojný | důstojná | důstojné | |
| vocatif | důstojný | důstojná | důstojné | ||
| accusatif | důstojného | důstojný | důstojnou | důstojné | |
| génitif | důstojného | důstojné | důstojného | ||
| locatif | důstojném | důstojné | důstojném | ||
| datif | důstojnému | důstojné | důstojnému | ||
| instrumental | důstojným | důstojnou | důstojným | ||
| pluriel | nominatif | důstojní | důstojné | důstojná | |
| vocatif | důstojní | důstojné | důstojná | ||
| accusatif | důstojné | důstojná | |||
| génitif | důstojných | ||||
| locatif | důstojných | ||||
| datif | důstojným | ||||
| instrumental | důstojnými | ||||
důstojný masculin
- Digne.
Chceme být jejich důstojnými pokračovateli.
- Nous voulons en être les dignes représentants.
Apparentés étymologiques
- důstojník, officier
- důstojnost, dignité
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.