oprávněný

Tchèque

Étymologie
De oprávněn avec le suffixe -ý.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif oprávněný oprávněná oprávněné
vocatif oprávněný oprávněná oprávněné
accusatif oprávněného oprávněný oprávněnou oprávněné
génitif oprávněného oprávněné oprávněného
locatif oprávněném oprávněné oprávněném
datif oprávněnému oprávněné oprávněnému
instrumental oprávněným oprávněnou oprávněným
pluriel nominatif oprávnění oprávněné oprávněná
vocatif oprávnění oprávněné oprávněná
accusatif oprávněné oprávněná
génitif oprávněných
locatif oprávněných
datif oprávněným
instrumental oprávněnými

oprávněný \ˈopraːvɲɛniː\ (comparatif : oprávněnější, superlatif : nejoprávněnější)

  1. Légitime, légal.
    • Oprávněný držitel (bonae fidei posesor) je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Homophones

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.