rozpolcený
Tchèque
Étymologie
- Participe passif adjectivé de rozpoltit (« diviser »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | rozpolcený | rozpolcená | rozpolcené | |
| vocatif | rozpolcený | rozpolcená | rozpolcené | ||
| accusatif | rozpolceného | rozpolcený | rozpolcenou | rozpolcené | |
| génitif | rozpolceného | rozpolcené | rozpolceného | ||
| locatif | rozpolceném | rozpolcené | rozpolceném | ||
| datif | rozpolcenému | rozpolcené | rozpolcenému | ||
| instrumental | rozpolceným | rozpolcenou | rozpolceným | ||
| pluriel | nominatif | rozpolcení | rozpolcené | rozpolcená | |
| vocatif | rozpolcení | rozpolcené | rozpolcená | ||
| accusatif | rozpolcené | rozpolcená | |||
| génitif | rozpolcených | ||||
| locatif | rozpolcených | ||||
| datif | rozpolceným | ||||
| instrumental | rozpolcenými | ||||
rozpolcený \ˈrospolt͡sɛniː\ (comparatif : rozpolcenější, superlatif : nejrozpolcenější)
- Divisé.
- Rozpolcený člověk, homme écartelé (par une choix difficile).
Synonymes
- rozervaný
Dérivés
- rozpolceně
- rozpolcenost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.