samozřejmý

Tchèque

Étymologie
De zřejmý (« manifeste ») avec le préfixe samo-.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif samozřejmý samozřejmá samozřejmé
vocatif samozřejmý samozřejmá samozřejmé
accusatif samozřejmého samozřejmý samozřejmou samozřejmé
génitif samozřejmého samozřejmé samozřejmého
locatif samozřejmém samozřejmé samozřejmém
datif samozřejmému samozřejmé samozřejmému
instrumental samozřejmým samozřejmou samozřejmým
pluriel nominatif samozřejmí samozřejmé samozřejmá
vocatif samozřejmí samozřejmé samozřejmá
accusatif samozřejmé samozřejmá
génitif samozřejmých
locatif samozřejmých
datif samozřejmým
instrumental samozřejmými

samozřejmý \ˈsamozr̝ɛjmiː\

  1. Évident.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.