sloučený

Tchèque

Étymologie
Participe passif adjectivé de sloučit.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif sloučený sloučená sloučené
vocatif sloučený sloučená sloučené
accusatif sloučeného sloučený sloučenou sloučené
génitif sloučeného sloučené sloučeného
locatif sloučeném sloučené sloučeném
datif sloučenému sloučené sloučenému
instrumental sloučeným sloučenou sloučeným
pluriel nominatif sloučení sloučené sloučená
vocatif sloučení sloučené sloučená
accusatif sloučené sloučená
génitif sloučených
locatif sloučených
datif sloučeným
instrumental sloučenými

sloučený \ˈslou̯t͡ʃɛniː\

  1. Composé, agrégé, fusionné.
    • Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice namísto Staré Strašnice a Nové Strašnice.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.