společenský

Tchèque

Étymologie
Dérivé de společný, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif společenský společenská společenské
vocatif společenský společenská společenské
accusatif společenského společenský společenskou společenské
génitif společenského společenské společenského
locatif společenském společenské společenském
datif společenskému společenské společenskému
instrumental společenským společenskou společenským
pluriel nominatif společenští společenské společenská
vocatif společenští společenské společenská
accusatif společenské společenská
génitif společenských
locatif společenských
datif společenským
instrumental společenskými

společenský \spɔlɛt͡ʃɛnskiː\ (comparatif : společenštější, superlatif : nejspolečenštější)

  1. Communautaire.
    • Společenský život, vie communautaire.
  2. Social, de société, en particulier de la bonne société.
    • Společenské konflikty, conflits sociaux.
    • Společenský večer, repas entre gens de bonne compagnie.
  3. Sociable.
    • Její přítel je velmi společenský.
      Son petit-ami est très sociable.

Dérivés
  • společenskost
  • společensky

Prononciation
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.