zděděný

Tchèque

Dérivé de zděděn, avec le suffixe -ý.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	zděděný		zděděná	zděděné
	vocatif	zděděný		zděděná	zděděné
	accusatif	zděděného	zděděný	zděděnou	zděděné
	génitif	zděděného		zděděné	zděděného
	locatif	zděděném		zděděné	zděděném
	datif	zděděnému		zděděné	zděděnému
	instrumental	zděděným		zděděnou	zděděným
pluriel	nominatif	zdědění	zděděné		zděděná
	vocatif	zdědění	zděděné		zděděná
	accusatif	zděděné			zděděná
	génitif	zděděných
	locatif	zděděných
	datif	zděděným
	instrumental	zděděnými

zděděný \Prononciation ?\

Hérité.
- Dědina, původně veškeren majetek, který se určité osobě dostal dědictvím od předků jejích, tedy statek zděděný… — (« Dědina », dans Ottův slovník naučný)
  donc les biens hérités

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.